Klíč - spolek invalidů Cvikov, z.s.
  

Menu:

© Ing. Alexandr Milichovský

Posezení v Mařenicích 28.8.2014

Členové Sdružení Klíč se loučí s létem....

    Je to již tradice, že členové, dříve Svazu tělesně postižených, nyní Sdružení zdravotně hendikepovaných – Klíč, se pravidelně v měsíci srpnu loučí s létem společným setkáním, které se letos konalo ve čtvrtek 28. srpna v Mařenicích. Jako každý rok, tak i letos byl náplní odpoledne nejen výlet s poznáním okolí, ale i zábava.

    Navštívili jsme překrásně renovovaný barokní kostel svaté Máří Magdalény, který se nachází na malém návrší v centru obce. Kostel měl být v roce 1961 zcela zbořen, což se naštěstí z důvodu nedostatku financí neuskutečnilo. Celkovou rekonstrukcí prošel v letech 1989 až 1997 a jeho současná podoba stojí jistě za zhlédnutí. U kostela je ambit s kaplí a náhrobky datovanými z let 1600 až 1758. V kostele nás paní Mrnková seznámila s historií objektu a pak jsme v „posvátném klidu a tichu“ vyslechli několik krásných varhanních skladeb doprovázených trubkou.

    Po tomto pěkném zážitku jsme se rozdělili na dvě skupiny. Ti, kteří jsou fyzicky zdatnější, se vydali na výšlap na vrch Kalvárii, kde stojí kaple renovovaná v letech 2008 až 2010. Nad kaplí se nachází torzo kříže a několik reliéfů vytesaných místními umělci do pískovcových skal.

    Druhá skupina, ke které se naši turisté po návratu přidali, si to zamířila rovnou do restaurace Husky, kde jsme se zdrželi až do 18. hodiny. Přišel za námi rovněž kostelník pan Svoboda s přáteli - hudební skupina Oldies, kteří nám hráli k poslechu a kdo to dokázal, mohl si s nimi i zazpívat. Opět tradičně jsme byli pohoštěni opékanou klobásou a chlazeným mokem dle vlastního výběru.

    A celkové shrnutí? Jako téměř vždy na našich výletech - sluníčkový den, milé setkání se známými, pohoda, klid, spokojenost a troška zdravé únavy. Takže nezbývá jen si přát krásné dny prožité ve zdraví a těšit se na další akce našeho sdružení.

A ještě jedna poznámka na závěr:
Rádi tlumočíme přání naší dlouholeté členky paní Blaženky Procházkové, která nás se slzami v očích požádala, abychom jejím jménem poděkovali za nesmírnou ochotu a péči některých členů. Když projevila zájem podívat se do kostela, ochotně se jí ujali a vyvedli jí po schodech nahoru. Bez jejich pomoci by se ke kostelu ani zpět sama nedostala a přišla by tak o nejhezčí zážitek z výletu. Takže – dík, moji milí přátelé ......

Manželé Drahoňovští
00053.jpg 00057.jpg 00068.jpg 00033.jpg 00036.jpg 00039.jpg 00052.jpg 00043.jpg 00045.jpg 00046.jpg 00070.jpg 00003.jpg 00009.jpg 00040.jpg DSCN0184.jpg DSCN0187.jpg DSCN0157.jpg DSCN0150.jpg DSCN0180.jpg DSCN0197.jpg P1110571.jpg DSCN0210.jpg P1110570.jpg P1110569.jpg DSCN0209.jpg