Klíč - spolek invalidů Cvikov, z.s.
  

Menu:

© Ing. Alexandr Milichovský

Prázdninové posezení pod Luží 30. srpna 2012

Prázdninové  posezení  pod  Luží

Opět jedeme na výlet. Je čtvrtek 30. srpna. Autobus přijíždí od Kunratic, kde nabral první členy STP. O výlet je velký zájem, jede nás 53. Ze Cvikova odjíždíme ve 13,15 hod. z náměstí směr Svor, kde nabíráme další členy a pak přes Novou Huť na Horní Světlou.

Po cestě je ještě krátká zastávka u sirného pramene, kde v malé tůňce v blízkosti Hamerského potoka v lese vyvěrá vydatný zdroj železité vody, který plní tůňku zlatooranžovými shluky a povlaky – Sirný pramen. Voda nemá se sírou nic společného. Je to taková zvláštnost. Další zvláštností je, že při vtékání do potůčku se „rezavá voda“ drží jen v polovině toku bližší tůňce. K prameni vede od hlavní cesty mezi Novou Hutí a Horní Světlou upravená odbočka po dřevěných schůdkách a mostcích.

Po této krátké procházce pokračujeme již na Horní Světlou. Zastavujeme na parkovišti před restaurací, kde jsme již očekáváni. Je pěkný, slunečný den a tak zůstáváme venku, kde je pod slunečníky připraveno příjemné posezení. Po krátkém odpočinku a doplnění hlavně tekutin do těla, zdatnější členové STP pomalu odcházejí, aby zdolali Luž, nejvyšší vrcholek zdejšího kraje. Od chaty Luž byl vrchol necelé 2 km. Cesta se klikatila, byla kamenitá a místy dosti strmá. Nahoře byli všichni odměněni krásným výhledem na českou i německou stranu. Hlavně pohled do Čech připomínal Krakonošovo. Vrcholem Luže probíhá státní hranice s Německem. Někteří členové se vraceli zpátky stejnou cestou, většina se ale vydala za „horským vůdcem“, panem Josefem Lamatou, upravenější i když delší cestou přes Německo kolem ski areálu ve Waltersdorfu a po strmé stezce zpět nahoru na Horní Světlou. Byl to krásný zážitek s nádhernými výhledy do kraje.

Někteří členové se šli projít jen po blízkém okolí, kde obdivovali pěkně udržované chaty nebo řezbářské výtvory. Většina členů ale zůstala sedět pod slunečníky před chatou a poslouchali pěkné písničky, které na kytaru hrál pan Petr Němec, který jel společně s námi. Je slyšet veselý zpěv, výborně se bavíme.

Klidnou prázdninovou atmosféru pod vrcholkem nejvyššího kopce Lužických hor přerušil vítr, který se náhle zvedl a dalo se do deště. Už se stejně schylovalo k našemu plánovanému návratu do Cvikova, takže jsme rádi zase využili pohodlí autobusu. Domů jsme se vrátili asi v 18 hodin.

Poděkování zaslouží i vzorná obsluha a vedoucí pan Leoš Stárek.
Teď už se těšíme na další výlet na zámek Duchcov a klášter v Oseku.

                                                                                 Alena Rubešová
003.jpg 010.jpg 013.jpg 018.jpg 020.jpg 021.jpg 022.jpg 036.jpg 045.jpg 048.jpg 059.jpg 060.jpg 067.jpg 071.jpg