Klíč - spolek invalidů Cvikov, z.s.
  

Menu:

© Ing. Alexandr Milichovský

Zámek v Duchcově a klášter v Oseku 20. září 2012

     O tom, jaké je počasí, když členové Svazu tělesně postižených jedou na výlet, nemusím snad ani psát. Předsedkyně Naďa Mrnková, která akce organizuje, to má prostě „nahoře“ domluveno -  mělo by být vždy slunečno. A tak tomu bylo i ve čtvrtek 20. září, kdy se /pouze/ 39 členů zúčastnilo zájezdu do Duchcova a Oseku. Úmyslně píši pouze, protože vždy je autobus zaplněn. Řada členů se však tentokrát asi obávala, že absolvování výletu bude příliš náročné. Vzala jsem si sebou  tedy krokoměr, který jsem zapnula při vstupu do autobusu, abych zjistila, jakou vzdálenost jsme za celý den překonali. A jaký byl výsledek? 2490 metrů, což bylo asi 4486 kroků -  i to je dobré pro zdravíčko, ale pohybu bylo opravdu málo ......

     A co všechno jsme viděli? Prvním cílem naší cesty byl zámek v Duchcově, který stojí přímo uprostřed města na náměstí /více informací najdete na webových stránkách/. Po vystoupení z autobusu na většinu z nás dolehla neutěšenost města a posléze i samotného zámku – rozbité cesty, neupravené domy, oprýskané zdi zámku i v podzámčí, nádvoří zavezené struskou bez zeleně a květin /je pravda, že se na zámku opravují střechy/, promočené stropy v místnostech .....  Ani zajímavé historické vybavení a příběhy ze života Casanovy nezlepšily nic na ponurosti prostředí. Ke zlepšení atmosféry nepřispěla ani neosobní a drmolící průvodkyně, která nás třeba neinformovala vůbec o vzniku a historii zámku. Ukázala a popsala nám malé místnosti, ve kterých jsme se tísnili – jistě se to dalo zorganizovat lépe. Myslím si, že se možná většina z nás již podruhé na zámek nevydá /já tedy určitě ne/.
Osek 041.jpg Osek 042.jpg Osek 023.jpg Osek 040.jpg Osek 021.jpg Osek 030.jpg 
     To nám ovšem dobrou náladu nepokazilo. Po dvouhodinovém „obědovém, zákuskovém, pivním či vycházkovém“ volnu jsme se dočkali naprosto opačného zážitku – a to doslova. V Oseku jsme navštívili bývalý cisterciácký klášter. Příjemná, usměvavá a vstřícná průvodkyně nám poutavě vyprávěla o zpřístupněných prostorách. Dech se nám tajil zejména nad krásou malířské a sochařské výzdoby interiéru kostela, zajímavá byla i křížová chodba s kapitulní síní. Většina z nás si zakoupila svíčku /malý příspěvek na opravy památky/ a v překrásném chrámu jsme svíčky zapálili.
Osek 059.jpg Osek 067.jpg Osek 063.jpg Osek 066.jpg
     Příjemně unaveni jsme se vrátili ještě za slunečního svitu domů a těšíme se již na další plánovanou akci, která se uskuteční 25. října. Bude to návštěva výrobního závodu mladoboleslavské automobilky. Takže ..... nashledanou za měsíc.

                    Mgr. Drahoňovská Miroslava
                     foto Nigrin Zdeněk