Klíč - spolek invalidů Cvikov, z.s.
  

Menu:

© Ing. Alexandr Milichovský

Zájezd do Poděbrad 12.6.2007

Úspěšný zájezd tělesně postižených občanů ze Cvikova

 do lázeňského města Poděbrady. 

     Všichni tělesně postižení občané znají jedno pravdivé leč již staré pořekadlo, že na srdce jsou nejlepší lázně Poděbrady. 12.6.2007 v úterý ráno v 7,45 odjížděl autobus pana Josefa Chlupa, plně obsazen členy organizace STPO Cvikov, na celodenní zájezd do již zmíněného lázeňského města. Vozidlo značky MAN řízené zkušeným řidičem nás bezpečně vezlo na zajímavý výlet. S jednou zastávkou v Mladé Boleslavi u pumpy, kde jsme dali lehoučkou svačinku a leckteří užili místní záchodek. A pak již půl hodinka pouhá a jsme na místě dění.
     Program byl vcelku dobře vymyšlen – prohlídka parku s kolonádou, oběd v báječné restauraci, jízda lodí po řece Labi, prohlídka zámku a města a odjezd domů. Od rána nám přálo sluníčko svými paprsky tepla jak u moře. Procházka parkem kolem vodotrysků a pod vzrostlými lípami byla hezkým začátkem navození lázeňské atmosféry. Krásné jsou květinové hodiny, které jdou přesně a co čtvrthodˇku odbíjejí. Prohlédli jsme si sochu krále Jiřího z Poděbrad na náměstí a stihli jsme muzeum panovníka na zámku. Poté bylo zaveleno k přesunu do hotelu Junior, kterýžto je součastně učňovským střediskem, k obědu. Chodem byla polévka vločková pro dostatek energie, pečené kuře s bramborem nebo s rýží. Zelný salát nakonec a dobré pití a již se shromažďujeme před hotelem, abychom se odebrali společně do přístaviště lodí na projížďku po našem nejdelším národním toku. Horko bylo již dost sužující, ale ztráty na životech účastníků zatím žádné, krom lehkých malátností dobré a u vody bylo fajn.
     Jen loď vyrazí od mola, musí vplout do zdymadla. Tam se tlakem vody zvedne a pluje dále. Krásný technický zážitek pro toho, kdo to ještě nikdy neviděl. Podle břehů kvetou žluté stulíky a bílé a lekníny, loď si vrní, čeří vodu a je krásně. Jen asi 30 minut trvá to opojení z plavby a stroj se s námi otáčí a vrací se do Poděbrad. Za hodinku je po všem. Ale stálo to za to. My Cvikováci se parníčkem jen tak nesvezem. Naše vodstvo rybníkové je na takovéto vyjížďky pramalé. Takže zážitek.
     Opět courneme městem, někdo dá pivko nebo kafíčko, někdo dokupuje lázeňské oplatky, někdo mlsá zmrzlinu. V 17 hodin je sraz u autobusu. Nebe se zatahuje, objeví se blesk, pak pár kapek a liják. Toť úleva v parném dni. Ale to už sedíme ve vozidle a za jeden a půl hodinky vystupujeme ve Cvikově na náměstí.
     Výlet, který se opět vydařil. Byl bezvadně připraven výborem Svazu, byl krásně prožit členy a dlouho se bude na něj vzpomínat. Jen to nebe má divné výkyvy, ve Cvikově ani nekáplo. Toť, členové tělesně postižení, těšme se na dny příští. Jistojistě se chystají další pěkné akce. A to hned po letních měsících.    
 
 
 
                                                                          Zdeněk Nigrin